NÁHODA PŘIŠLA ZE ZLÍNA
aneb Jak byl objeven Friedrich Dürrenmatt

Roku 1911 se v tehdejší Moravské Ostravě narodil chlapec jménem Egon Karter, který jako patnáctiletý přišel do učení do zlínských Baťových závodů. Leč tak si svůj život nepředstavoval – cosi ho neodolatelně táhlo k divadlu. A tak k němu zběhl – čímž začal takřka neuvěřitelný životní příběh. Už jako sedmnáctiletý se mladý Egon objevil v opavském německém divadle jako elév pro všechny obory, jak bylo tehdy zvykem – pro činohru, operetu i operu. A vypracoval se záhy tak, že začal působit v letních sezónách v divadlech v Karlových Varech, Mariánských Lázních a Františkových Lázních, kde tehdy trávily prázdniny slavné hvězdy německého divadla, které zde s oblibou hostovaly. Avšak politické poměry později přiměly Kartera k odchodu do Rakouska a poté do Holandska, odkud před příchodem nacistů dorazil po dobrodružném útěku do Švýcarska, které se stalo jeho novým domovem. Tam mohl svobodně uplatnit všechny své talenty, herecké i manažerské – v Basileji založil dodnes existující divadlo Die Komedie (začínali tam třeba Maria a Maxmillian Schellovi) a také známou divadelní agenturu a nakladatelství. Stýkal se – a díky svému osobnímu kouzlu i spřátelil – snad se všemi významnými divadelníky své doby. A tak se jednou stalo, že navštívil intendanta největšího curyšského divadla, kterého během rozhovoru požádala sekretářka, aby na okamžik přišel do vedlejší místnosti. Jak otevřela dveře, vznikl průvan, který odvál z intendantova stolu na zem několik popsaných listů papíru. Karter je ze zvědavosti zvedl a začetl se do nich. Intendant, který se vzápětí vrátil, ho však varoval, aby s tím neztrácel čas, že je to rukopis divadelní hry jakéhosi neznámého grafomana. Jak se jmenuje? Friedrich Dürrenmatt!

Tím začal další neuvěřitelný příběh. Karter svým neomylným divadelním instinktem ihned poznal obrovský talent tohoto „grafomana“, pomohl mu proniknout na světové scény a stal se jeho celoživotním agentem. Tak řízením podivného osudu zásadním způsobem ovlivnila i Dürrenmattův život náhoda, jeden ze základních principů jeho divadelní dramaturgie. Egon Karter se stal také jedním z mála Dürrenmattových přátel – a byl jediný, kdo přišel k jeho úmrtnímu loži ve vila v Neuchâtelu, posadil se k němu, vzal ho za ruku a dlouze s ním tiše rozmlouval.

Ale tím životní příběh toho báječného člověka nekončí: Egon Karter, narozený roku 1911, překonal nedávno dvě náročné operace, žije stále ve vile nad Basilejí, zajímá se o divadlo – a hovoří plynně česky! Popřejme mu hodně zdraví do dalších let!

— Překladatel Jiří Stach v programu zlínské inscenace Franka Pátého v roce 2005